A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Thajsko - Severní Thajsko - Průvodce

Hlavním centrem severního Thajska je město Chiang Mai s množstvím starobylých památek a krásných watů.

Chiang Mai spolu s dalším významným střediskem - Chiang Rai, je vynikajícím výchozím bodem pro trekking úchvatnou horskou krajinou. Pro tuto oblast jsou typické horské kmeny se svou tradiční kulturou – žije zde šest hlavních kmenů a tito původně kočovní lidé sem přišli z Tibetu, Číny i Barmy a dodnes si uchovávají své zvyky. Proslulé jsou jejich výrobky, které vyrábí tradičním způsobem zejména nádherné textilie, vyšívané kroje, stříbrné rituální šperky či slunečníky. Víra a zvyky horských kmenů vycházejí především z animismu a křesťanství.

Oblast Zlatého trojúhelníku při hranici s Barmou a Laosem je nechvalně proslulá pěstováním opia. Přestože vláda tyto aktivity do jisté míry potlačuje a snaží se o zavedení náhradních plodin, tak zde může docházet k místním bojům. Proto je dobré si před vstupem do této oblasti zjistit aktuální situaci. Hraniční oblasti jsou pod vojenským dohledem a běžně na silnicích lze vidět vojáky kontrolující doklady.

Silný vliv sousední Barmy se projevuje hlavně v architektuře – typické jsou vyřezávané a nádherně zdobené domy z týkového dřeva.

Lampang – rychle se rozvíjející město s velkým množstvím historických památek a watů, které není tak turistické a komerční jako například Chiang Mai. Jelikož bylo toto město v minulosti významným centrem těžby týkového dřeva, je zde většina staveb vyrobena právě z tohoto dřeva v barmském stylu. Můžeme zde navštívit muzeum, Ban Sao Nak-dům mnoha sloupů v lannském stylu i řadu významných watů.

V okolí se nachází výcvikové středisko pro slony - jedno z nejlepších v Thajsku, které je méně zaměřené na turisty. Je zde umístěno asi sto zvířat určených pro výcvik, během pěti let se zde sloni naučí hlavně pracovat se dřevem. Během zajímavého asi hodinového představení je možné spatřit jak sloni jednotlivě i ve skupinách obratně manipulují se dřevem, ale třeba i slona umělce malujícího štětcem na plátno. Vstupné činí 50,- bahtů a zahrnuje i trs banánů jako odměnu pro slony.

Nejvýznamnějším watem v severním Thajsku je Wat Phra That Lampang Luang pocházející z 15 století. Tento wat nebyl nikdy dobyt Barmánci a stal se významným poutním místem. Hlavní schodiště lemují posvátní hadi nágové a vede ke slavnostní bráně, kterou se vchází do areálu obehnaného vysokou zdí. Uvnitř lze spatřit budovy s nádhernou pestrobarevnou výzdobou, dřevěné interiéry v černo-červené barvě zdobené zlatým lakem, pozlaceného Buddhu a nechybí ani posvátný strom Bódhi. Hlavní čedí pak ukrývá posvátný pramen vlasů patřící údajně Buddhovi.

Mezi výcvikovým střediskem pro slony a tímto poutním místem však neexistuje žádná pravidelná doprava, přestože jsou obě místa poměrně blízko u sebe. Po cestě je nutné si zastavit nějaké auto a požádat o svezení, což není v Thajsku problém. Nám zastavila rodina, která měla již na korbě pět dětí a ochotně nás dovezli až k chrámu.

Chiang Mai – je druhé nejvýznamnější město v Thajsku s velkým množstvím krásných watů. Mezi nejvýznamnější patří Wat Chedi Luang, Wat Phra Sing či Wat U Mong. Dále je zde možno ochutnat výbornou tradiční kuchyni s možností výuky vaření, navštívit hadí, opičí i orchidejí farmy, nebo pozorovat výrobu hedvábí či šperků atd.

Proslulé jsou i rozsáhlé trhy probíhající ve dne i v noci – lze zde koupit velké množství kvalitního zboží jako například výrobky ze dřeva i bambusu, lakované předměty, sošky, keramiku, textilie, šperky, starožitnosti i výrobky horských kmenů. Je nutné si dát ale pozor na padělky. Turistickým lákadlem jsou také místní speciality, mezi než patří například pražené šváby, kobylky, mravenci či velcí bílý červy v pálivé omáčce.

Záporným dojmem působí velké množství turistů v celé oblasti, na ulici je slyšet převážně angličtina a původní thajská kultura zaniká pod přílivem cizinců. Dalším nepříjemným aspektem jsou volně pobíhající vyhublí psi, kteří jsou často dost agresivní a mohou být i nebezpeční, hlavně když útočí ve skupinách.

Chiang Mai je také nejvhodnějším výchozím bodem pro trekking do horské oblasti. Nachází se zde řada agentur zprostředkovávající několikadenní treky do přírody spojené s návštěvou horských kmenů, jízdou na slonech i plavbou na bambusových vorech. Na trekking je nutné se vydat ve skupině se zkušeným průvodcem a počítat s nepohodlím, skromným jídlem i ubytováním v přírodě. Většina agentur nabízí tradiční třídenní trek v průměru za 1200 bahtů.
V blízkém okolí pak rozhodně stojí za návštěvu posvátná hora Doi Suthep, na jejímž vrcholku se nachází Wat Phra That Doi Suthep, oblíbené poutní místo. Na vrchol hory vede dlouhé schodiště nágů (asi 300 schodů). Odměnou pak je nádherný panoramatický výhled na okolní zalesněnou krajinu.

Tha Ton – malebné městečko u řeky Kok obklopené zalesněnými kopci. Z městečka lze projít asi 8 kilometrů dlouhou cestu s malebným výhledem do údolí, kde se nachází řada krásných watů. Hlavní atrakcí je Wat Tha Ton s obrovským bílým Buddhou majestátně shlížejícím na městečko. Cesta lodí po řece Kok do Chiang Rai stála 250,-bahtů na osobu a byla velmi dobrodružná viz. úryvek z deníku.

Chiang Rai – starobylé městečko založené ve 13 století s řadou významných chrámů jako například Wat Phra Kaeo – odtud pochází nejvíce uctívaný Smaragdový Buddha v Thajsku, který je v současnosti umístěn v Bangkoku. Za návštěvu stojí i muzeum horských kmenů. Chiang Rai stejně jako Chiang Mai je výborným výchozím bodem pro trekking do okolní hornaté krajiny.
Toto město je často nazýváno bránou do Zlatého trojúhelníku.

Zlatý trojúhelník

je oblast o rozloze asi 200 tisíc kilometrů čtverečních a zahrnuje tři země - Thajsko, Myanmar (dříve Barma) a Laos. Tato oblast je spojována s obchodem s opiem. Na vrcholu Zlatého trojúhelníku se nachází vesnice Sop Ruak – tato turistická osada plná obchůdků a restaurací pro turisty těží ze své výhodné polohy na rozmezí tří zemí, kde řeka Mekong tvoří přirozenou hranici. Hlavním lákadlem jsou zde projížďky po řece. Najdeme zde i muzeum opia. Výše na severu lze navštívit městečko Mae Sai, kde je možné za poplatek přejít hranici do Myanmaru. Celá oblast je zaplavená stánky s rozmanitým zbožím, při jehož koupi lze získat smlouváním výraznou slevu.

Úryvek z deníku

“…cesta lodí z osady Tha Ton do Chiang Rai opravdu stála za to. Začalo to hezky – v lodi pro deset lidí nás jelo osm a dva průvodci. Bylo poměrně málo vody a první mělčina na sebe nenechala dlouho čekat. Všichni jsme museli do vody a odtlačit loď zpátky do proudu. Průvodce byl veselý chlapík a co chvíli najížděl na mělčinu, aby nám plavbu trochu zpestřil. Bylo nám ale divné, že sám do vody nikdy nevlezl. Posléze jsme zjistili, že tam viděl vodního hada. Místí lidé jsou velmi klidné povahy a z míry je dokáží vyvést jen dvě věci - divocí sloni a vodní hadi. Pak už se do vody nechtělo nikomu. Zhruba v polovině cesty se zatáhlo, hromy a blesky chvíli křižovaly oblohu a začal slejvák. Nějakou dobu jsme v tom jeli zmoklí na kost a pak se jedna loď kvůli poruše musela vrátit zpátky a předala nám své čtyři pasažéry i s batohy, čímž se zvýšil ponor lodi tak, že nám do ní málem teklo horem. Slejvák se stupňoval a niť nezůstala na nikom suchá. Náš průvodce přirazil ke břehu a my se šli schovat do výcvikového tábora pro slony. Asi za hodinu - ještě za deště, jsme pokračovali dál a teď to začalo být teprve zajímavé, neboť začali problémy s motorem. Náš průvodce, na takovéto problémy běžně zvyklý, se obrátil a jal se rozebírat motor přímo nad řekou, která v těch místech dost rychle tekla. Aby toho nebylo málo, tak přišla opět mělčina, kterou šikovný průvodce využil k dokončení generálky motoru a já k tomu, abych z batohu vydolovala své poslední zásoby becherovky, která teď přišla k chuti. Nejvíce se mi líbil jeden Japonec, který nebyl zvyklý pít alkohol a po každém malém doušku se strašně smál. Cesta, která měla původně trvat tři hodiny, se protáhla na pět. Nakonec jsme však šťastně dojeli a s jásotem se vrhli na pevnou zem…“

Poslední editace textu: 9.6.2011 12:11

Konvertor měn

 
Zdroj: penize.cz
REKLAMA