A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Thajsko - Cestopisy

Thajsko s dítětem 2

Bankok, Koh Tao, Koh Nangyuan pokračování

Bangkok 13.2.2010
Autobusák je obří a vypadá jako kříženec letiště a obchodního centra. Venku v bufetu jsme si dali kachnu s rýží (30,-), kávu a vodu. Potom jsme šli koupit lístky na autobus a loď na Koh Tao ( 2 dospělí a 1 dítě 1850,- THB). Dálkové autobusy jedou tak v 19-20 h, náš dokonce ve 20 h. zdá se to pozdě, je 16:30, ale ono to uteče.
Oliver leze po dětských automatech a autíčkách a je naprosto spokojený. Olin si nechal udělat rybí masáž, tj. okusování nohou rybkami v nádrži. Moc jim chutnal. Nějaká thajka tam nechávala taky okusovat manželovi nohy a mezitím krmila Olivera jahodami a půl sáčku mu dala s sebou. .
Potom jsme do 20 h chodili po nádraží, prolézali obchody, koupili nějaké jídlo a trička pro Olivera (39,-), koukli k Baťovi na boty . A nakonec jsme šli na nástupiště č. 72 !!! a nasedli do autobusu. Já seděla s Oliverkem a Olin si našel kámoše, thajského studenta, oba uměli AJ tak nějak stejně, tak si pokecali (P.S. Olin anglicky nemluví). Oliver dostal od nějaké slečny čokolády a srdíčko, co sama dostala před chvílí při loučení od maminky. Valentýnské.
K jídlu jsme dostali koblížek a zelený čaj. Oliver snědl i můj příděl. Prý je to moc dobré, ale chutná to divně .
Když koukal Olík ven, tak řekl: Podívej maminko, venku je to tak pěkné, krásné… A ještě pořád mluví o zvířátkách na safari.
Dostali jsme deky a polštářky a i když bylo vychlazeno snad na 15 st., tak se Olík pořád odkrýval, nespal a stoupal si.
Už jsem toho měla dost, tak jsem mu řekla, že ještě jednou se zvedne, tak mu dám na zadek, že ho bude mít červený jako opice…tak si lehl a snad během 10 s usnul !
Kolem půlnoci zastavil řidič na odpočívadle, které známe od minule. Je to tržnice a jídelny. Já hlídala Oliverka a dělala mu podložku a Olin šel do bufetu na večeři zdarma. Dostal rýžový vývar, pražené rybičky s hlavami a kuřecí maso s ovocem. 1 rybičku mi donesla a zrádně mi ji strčil do pusy i s očima.
Ve 3 h ráno nás vyhodili kdesi u dálnice mezi Bangkokem a přístavem, odkud se jede na Koh Tao. Bez jakýchkoli instrukcí. Normálně by to byl šok, ale při minulé cestě jsme lidi co jeli na Koh Tao litovali ,že je vyhazujem v noci v neznámu, tak nás to až tak nepřekvapilo. Oliver se vzbudil a měl skvělou náladu, která mu vydržela až do 6 h ráno, než nás přijeli vyzvednout. Do té doby jsme seděli u silnice na židličkách a pozorovali dálnici, toulavé psy a můry co lítaly kolem světel. Mezitím nás pořád někdo otravoval, že nás odveze za peníze do přístavu, ale my měli předplaceno, tak nás nedostali. Jednoho pána ho tam přivezli asi 2 h po nás tak naštvali, že odešel i se zavazadlem do neznáma.
Když už jsme měli pocit, že nás tam opravdu nechají, všichni jen přijížděli a nakládali a vykládali zboží z autobusů, tak přijel minibus. Udělal svoz.
Pokecali jsme s číňanem, který bude na Koh tau slavit nový rok, přeložili nás do autobusu a odvezli za město do přístavu na loď. Ta jela k ostrovu 3 h, do 10 h dopoledne. Na lodi jsme si zamluvili ubytování v Ban´s resortu s bazénem, za 600,- THB a za odvoz k němu zaplatili 100,- THB. Olin čuchal nějakou lotrovinu a jak se později ukázalo, tak měl pravdu.

Koh Tao
14.2.2010
Hned po příjezdu na ostrov se na nás vrhla spousta naháněčů. Slibovali hory doly a vrchol byl, když jedna paní říkala, ať nejezdíme na Sairee beach, že není vhodná pro děti. Když jsem jí odpověděla, že tam nejedeme poprvé, tak utíkala pryč jako blázen. Protože lhala.
Tak jsme se všech zbavili, nasedli na korbu auta se spoustou dalších lidí a nechali se odvézt k zamluvenému ubytování. Nechali nás vystoupit, vzít si věci a jít si prohlédnout resort, bazén, pokoje a ať potom jdeme na recepci. Na recepci nám sdělili, že levné pokoje jsou plné ! A auto mezitím ujelo. Takže podfuk měli už jen pokoje za 1900-3700,- THB. To je pěkná pálka. Kvůli čínskému novému roku je všude totálně plno…hledali jsme resort od resortu 2 h až do poledne. Nakonec jsme to vzdali a vzali za 1950,- luxusní ubytování v Sea Shell dive resortu. Na jeden den. Ráno zkusíme najít něco levnějšího.
Mám pocit, že když nás vidí zmordované a s dítětem v kočárku, tak čekají, že přistoupíme na všechno.
Nakonec máme krásný pokoj, obrovský, jsme osprchovaní, ale nějak mě to za ty peníze netěší. Chtěla jsem obyčejnou chatičku u vody za 300-500,- THB Oliverek usnul, musíme ho vzbudit a odhumusit po cestě.
Nakonec jsem chudáka na tu špínu natřela opalovákem, dala mu plavky a klobouk a poslala ho rovnou do bazénu.
Ve výřivce u bazénu jsou nějací severští zmetci. Naschvál smrkají do vody, chrchlají a čůrají do vody. Je jim asi 8-10 let, lítají, řvou , voda je úplně žlutá. Je to nechutné. Matky a babičky si čtou a jsou rády, že od nich mají pokoj. Je mi z toho zle, jen si na to vzpomenu. Tak jsme vzali malého do velkého bazénu, ale nemá přepad, má být sladký a je slaný a leccos v něm plave, je i kalný. Nemám ani z něj dobrý pocit. Raději jsme šli do moře, je to kousek a je čistší než bazén, jenže pak musím Oliverovi odsolovat hlavu a to on nerad.
Po koupání jsme šli do ulic kolem Sairee beach. Hodně se toho od r. 2006 změnilo. Je tu hodně nových bungalovů, hotelů, potápěčských centrer, za vysoké ceny a někde ubytovávají jen potápěče.
Zmizela dřívější poklidná atmosféra. Shodli jsme se na tom, že Kanchanaburi bylo za 450,- i bez bazénu příjemnější.
Také jsme zašli na večeři. 2x banana shake (2×40,-), zelené curry s rýží (100,-), rýže s kuřetem a zeleninou (80,-). Také jsme si objednali pad thai s kuřetem, ale asi hodinu ho nenesli a Oliverek se počůral do katí, tak jsme ho odešla převléct a za chvíli přišel Olin a zářil, že jim řekl, že pad thai nechtěl. Prý byli naštvaní, ale platit to nemusel. No už tu budem jen 2 dny, najíme se zítra jinde.
Poslali jsme domů fotky přes notebook a teďzapisuji a Olík a Olin poslouchají venku cvrčky. Šíleně řvou.
Večer jsme šli do města a dali si špíz a palačinky. Na ulici jsou transvestiti a lákají na půlnoční šou zdarma. Je valentýn a nový rok.
Večer Olin telefonoval domů s babičkou a dědou a Oliver zrovna poprvé za dovolenou brečel jak želva, protože jsem šla pro osušku, běžel za mnou a uklouzl a spadl, bouchl se do hlavy o dlažbu. Brzy se naštěstí uklidnil, tak jsme šli spát.

15.2.2010
Ráno jsme se šli vykoupat do bazénu a do moře a s brekem potom na pokoj, Oliver nechtěl z vody, je už jako žába. Voda je jako kafe. Potom se nechtěl sprchovat a potom se nechtěl oblékat. Dnes nějak spratkuje.
Na oběd jsme chtěli jít do nějaké levné a dobré restaurace. Tak jsme vybírali, až jsme přebrali. Byla plná lidí a brali jsme to jako znamení, že super. Ve skutečnosti to bylo tím, že tam vařili a obsluhovali 3 lidi a společně dělali tousty, volská voka a podobné pitominy hlemýždím tempem. Angličani pro angličany. Olík běhal a křičel na pána, že má žízeň a hlad, tak jsem to asi po hodině bez pití ! a jídla šla zeptat obsluhy, co jako bude. A jestli už alespoň začali vařit naše jídlo. A oni že prý jsou moc „buzy“ zaneprázdněni těmi tousty, tak jsem poděkovala a vypadli jsme. Šli jsme na pláž a tam to jen lítalo. Hned donesli jídlo i pití. Sice drahé, ale výborné. Kokosové shaky (2×70,-), pad thai a kokosovou polévku (nakonec byl účet 420,-THB).
Oliver dostal suchou rýži a do ní trochu kuřecího masa. Vyžaduje to tak. Potom malý prohlásil, že chce čůrat a Olin než by ho postavil k nejbližšímu stromu, tak s ním šel asi 500 m do resortu.
Čekala jsem na zaplacení a v klidu koukala na moře. Vzácná klidná chvilka. Potom jsem se vrátila a apartmánu a přes dveře slyšela, že si chlapi povídají, tak jsem si lehla na verandě na lehátko a usnula Bohužel mě Olin za chvíli našel. Asi má 6.smysl Do 15 h jsme si hráli s Oliverem, Olin s ním šel do bazénu, mně se nechtělo. V 16 h jsme vyzvedli prádlo a v 17 h si půjčili motorku. Olin si vzal Olivera do vaku na záda a jeli jsme do vedlejšího městečka na večeři. Oliver usnul a nikde nebyla restaurace s ležením,tak jsme se vrátili do přístavu a našli jednu se sezením na zemi. Olivera jsme i s nosítkem odložili na podložku a spal dál. Po jídle Olin zjistil, že nám chybí při placení 5,- THB, zapomněl, že kupoval beznin do motorky (50,-THB). Obsluze jsem oznámila, že to doplatíme zítra a baba se šklebila jako ropucha.
Kokosová polévka (100,-), pad thai (50,-), kokosový shake (30,-) a 2 shake na ulici (2×25,-).
Už ve tmě jsme dojeli domů, Oliverovi udělali pelíšek na zemi a žli si zaplavat.
Papája (80,-), banány, mandarinky, voda (16-24,-), džus (18,-)

16.2.2010
Výlet Nangyuan
Hned ráno jsme šli na pláž. Stály tam volné long tail boaty a zjistila jsem, že cena dopravy na protější ostrov Koh Nangyuan je 200,- THB na osobu a vstupné po 100,- THB /os.
Zašla jsem to říct Olinovi a rozhodli jsme se, že tam hned vyrazíme, než bude hic.
Pán nás tam odvezl a zeptal se, jestli chceme zůstat do 14, 15, nebo 16 h.
Bylo asi 9 ráno, tak jsem jen vyvalila oči a přemýšlela, co tolik hodin a skoro pustém ostrově, když se není kam schovat, protože restaurace mají takovou přirážku, že vysokohorská proti ní nic není. Pán nakonec souhlasil, že nás vyzvedne v h. To je za 2 h, optimální.
Přešli jsme po molech až k plážičce mezi nangyuanskými ostrůvky a tam se čvachtali, fotili a pozorovali rybičky. Olin si půjčil šnorchl. V restauraci.
Už kolem 10 h byl hrozný hic a Oliver i s opalovacím krémem začal chytat barvu, tak jsme zalezli do restaurace. Ceny byly opravdu šílené. Dali jsme si nejlevnější jídlo a ještě dohromady. Pad thai za 150,- a mango shake za 120,-.
Mezitím začaly přijíždět další lodě a přivážely obrovské množství číňanů.
Po jídle jsme šli na druhou plážičku, kde je plovoucí most z plastových barelů. Oliverovi se moc líbilo, jak se houpe a nemohla jsem ho odsud dostat.
Na 11 h jsme šli k molu, tam už čekala loď a odvezla nás zpátky. Rovnou jsme se odsolili v bazénu a dali si pauzu a po ní šli na oběd.
(pad thai 60,-), barbecue 150,- shake banánový a citronový po 30,-)
Po obědě jsme naložili Olivera do vaku a jeli na výlet na motorce. Na vyhlídku. Také jsme odvezli prádlo do prádelny (2 kg za 80,-). Oliver zase usnul, tak nás Olin odvezl zpátky a jel se projet sám.
V 16:30 a v 17:15 máme vracet motorku.
Olivera jsme navečer vzbudili a šli s ním do bazénu. Jsme na to moře letos nějací líní . Oliver krásně plavčí, skáče do vody jako žabka a kváká a vůbec se nebojí. Budeme ho muset hodně hlídat, aby se někde neutopil.
Oliver má potíže po papáji, 2x se pokakal, jak ji snědl, tak vyšla. Snad je to jen z toho ovoce.
Večer jsme šli pro prádlo, dali si shake banánový a ananasový (po 30,-) …nebyly nic moc. Taky jsem si dala další pad thai (50,-) taky nic moc.
Viděli jsme létat lampiony a na pláži je nějaká paní za 200,- prodávala. Usmlouvali jsme ho na 100,- a jeden nechali pustit Oliverkovi. Byl z toho nadšený ! Letěl nádherně, až zmizel za obzorem nad mořem. Oliverkovi bylo líto, že je pryč, tak jsme mu řekli, že je z něj teď jeho vlastní hvězdička na obloze a už je spokojený.
Lampion je papírový válec asi metr vysoký, průměr asi 50 cm a po zapálení a ohřátí vzlétne.
Ráno před odjezdem jsme si sbalili a šli k bazénu, osvěžit se. Zrovna ho čistili. Tak jsme si dobalili a odhlásili se na recepci. Cestou do přístavu – pěšky – jsme Oliverovi koupili toustík v samošce a doplatili v restauraci dluh 5, THB. V přístavu koupil Olin 2 kuřecí stehna fritovaná v nějaké krustě (80,-), šíleně mastná a šli jsme si sednout na ponton, protože loď už přijela.
K lístkům jsme dostali tablety proti nevolnosti.
Loď za chvíli otevřeli a my nastoupili mezi prvními a zabrali místa před TV, kde celou cestu běžela Futurama a záběry z potápění.
Olin pořád přemýšlel, že nahlásil ubytovateli na Koh Samui, že přijedeme do přístavu Nathon a přitom to neví jistě. Tak jsem se šla zeptat personálu na lodi. Pán mi odsouhlasil, že jedeme do Nathonu, ale než jsem si sedla, tak přišel a křičel: No Nathon, Banghla pier. A bylo vymalováno.
Než jsme vyřešili, co s tím, zazvonil Olinovi telefon a volal mu p. Černý, že chce vědět, kam přijedeme. Olin mu to řekl. A za chvíli volal Kamil Stejskal z Royal Cottage z Koh Samui, kam že prý přijedeme…nechal si zavolat k telefonu nějakého thajce, mluvil s ním thajsky a domluvil se s ním.
Cesta trvala místo 2 h hodiny 4 klasika.

další cestopisy

    Cestopis měsíce

  • Tudong, cesta mnicha

    Chodí Thajskem s oholenou hlavou a nesmějí pod střechu. Spí na hřbitovech nebo v klášterních zahradách, často chodí bosi a bez slunečníku. Mniši na tudongu, tradiční buddhistické túře, která prověří, co ve vás je. Dva týdny, měsíc, půl roku, celý více

  • Na mořském kajaku za Mokeny

    Stačí pořídit si svoji loďku a můžete na vlastní pěst, zcela nerušeni, vnímat poklidnou krásu a pestrost tropického ráje. Thajské souostroví Ko Surin je zatím cestovním ruchem dotčeno málo a zažít tu můžete i pomalu vymírající tradice mořských nomádů více

Komentáře
2
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
ve4ru 10.09.2010 21:04
 

Moc hezky napsaný. A s radostí čtu, jak jste zvládali i s malým Oliverem. My jedeme poprvé - matky se syny 20 let a mám i tak nervy, jak zvládneme:)))

  • Anonym (1)
línej se přihlásit
09.09.2010 08:36 90.179.196.***
 

Autorka, zdá se, ženská to nepohody. Závidím manželovi.
8-)

  • Anonym (1)
  • Anonym (1)
Zpět na všechny diskuze