A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Thajsko - Cestopisy

Thajsko duben 2008

Má první a doufám, že ne poslední cesta do Thajska I.část

Považuji duben za ideální měsíc pro cestování k moři, za teplem. Přitáhnu si trochu léto, na které už toužebně čekám. Letošní duben tedy nemohl být výjimkou. Nejraději cestuji se svým starším synem Tomášem, jsme docela sehraní a tím, že studuje v Praze a je doma velmi málo, je mně vzácné být s ním chvilku sama. Mladší syn cestuje nerad,vymlouvá se, že ho čekají zkoušky a musí se učit, manžel má v tuto dobu dost práce, je stavař, takže zbývá Tom, který ač studuje školy dokonce dvě, nemá problém,aby dělal průvodce své stařičké a potrhléí matince. Řekl, že se mnou rád pojede, pokud to nebude mnou milovaný Egypt, kterého on už má plné zuby. Byl tam 2x a to stačilo. Takže jsem navrhla Thajsko a protože Tomáš mluví narozdíl ode mě perfektně německy, bylo rozhodnuto, že poletíme s německou cestovkou. Je to o hodně levnější a služby mají taky lepší. Takže jsem si sedla k internetu a přes cestovní agenturu Airstop našla a objednala dovolenou. Spolupráce s touto agenturou je velmi dobrá a během 2 hodin jsem měla dovolenou vyřízenou. Takže 19.4.2008 letíme do Thajska a to z Mnichova. I na ten jsem se těšila, protože jsem tam nikdy nebyla a věděla jsem, že tam budeme mít dost času na to, aby jsme si ho prohlédli. Tomáš to tam zná, tak mě provede. Cestovali jsme autobusem Student Agency z Brna do Mnichova, pokud si jízdenku objednáte nejméně měsíc před odjezdem stojí to tam i zpět 1 000,- Kč.

Je pátek 18.4.2008 a my v 21.00 vyjíždíme z Brna, směr Mnichov. Naše cesta začíná. Do Mnichova na letiště jsme přijeli v 5.00 ráno a protože jsme odlétali až v 19.00 večer, měli jsme skoro celý den na to, abychom si to město prohlédli.. Takže nejdříve jsme našli úschovnu a uložili si kufry, nasnídali jsme se v jedné z mnoha restaurací, které na letišti jsou, prohlédli si ho a mohli jsme vyrazit. Musím podotknout, že Tom studuje dopravní fakultu a díky tomu každá návštěva jakéhokoliv města s ním,znamená koupit si celodenní jízdenku MHD a projet pokud možno co největší část města. Ani tentokrát to nebylo jiné. Přiznávám, že při nejlepší vůli se nedokážu nadchnout ani pro kolejové rozpětí, či určitý typ tramvaje, semafory a jejich umístění mně nechávají chladnou a ani nádraží, které je samozřejmou zastávkou každého města, kde ho teda mají,mě neuvádí v úžas. Ale snažím se předstírat, že je to báječné. Díky tomu jsme ale projeli opravdu velkou část Mnichova, viděli jak radnici na náměstí, tak olympijský stadion, navštívili Hitlerovu hospodu s jejím slavným pivem, značku jsem jako nepivař okamžitě zapomněla a nebýt toho, že byla strašná zima a chvilkama i dost pršelo, tak jsme si to docela užili. Odpoledne už jsem toho měla plné zuby, byla jsem utahaná (po noci v autobusu, kdy jsem toho moc nenaspala) a byla mně strašná zima. K páté hodině jsme se vrátili na letiště, dala jsem si kafe a cigárko, abych se probrala a přemluvila Toma, aby se šel podívat k pultu naší cestovky, jestli máme všechno. Pořád se mně to totiž nezdálo. Došly nám pouze takové knížečky, kde byly vouchery a letenky a mně se to zdálo málo. Ovšem pán z cestovky nás ujistil, že je vše OK a nasměroval nás k odbavení. To už mezitím Tom našel sám, já bych se teda na tomto letišti asi nevyznala. Je strašně velké. Zlatá Ruzyně, o Brnu ani nemluvím. Vyzvedli jsme kufry z úschovny, zaplatili za ně 10 euro a šli jsme se odbavit.Zbavili jsme se kufrů a šli si ještě zakouřit, přece jen nás čekal dlouhý let, tak abychom neměli absťák. Musím říct, že pro kuřáky je zde mnohem víc prostoru a to nejen na letišti, ale v celém Mnichově. Před každým obchodem, u každé zastávky jsou popelníky a kouří se tu hodně. Já vím, já vím, není to zdravé, už mlčím. Potom jsme prošli pasovou kontrolou, celníci zde byli velmi příjemní a vše šlo velice rychle. Dokonce, když jsem šla já k pasové kontrole, popřál mně celník česky šťastný let. Potom už jsme se pokoukali po pár obchodech v bezcelní zóně, nakoupila jsem nějaký ten parfém a nastupovalo se do letadla. Co se týká letu a servisu letecké společnosti, nemělo to jedinou chybu. Jelikož jsme byli docela unavení, hned po večeři jsem usnuli a cesta nám tak docela uběhla. Přece jen, letí se 10 hodin a to je dlouhá doba. Když jsme se probudili, podávala se snídaně a za chvilku potom už jsme se chystali na přistání. V 10.00 thajského času, to je o 5 hodin víc, než je u nás jsme přistáli v Bangkoku.

Vyzbrojena radami úžasných lidiček z webu, kterým tímto ještě jednou moc a moc děkuji (díky Jirko, Meggys a Ivamar) a vízem, které jsme měli už od nás, jsme prošli pasovkou a šli si vyměnit peníze. Na letišti je asi nejlepší kurs, jak jsem byla informována. Potom jsme začali hledat zástupce naší cestovky a přišla asi nejnepříjemnější chvilka naší dovolené. Nikoho jsme totiž nemohli najít, a vzhledem k tomu, že letiště je opravdu obrovské a mumraj a chaos na něm šílený, bylo to velmi, velmi nepříjemné. To už znervózněl i Tom, který je jinak velmi klidný narozdíl ode mne a začali jsme uvažovat, že si asi najmeme taxi a pojedeme do hotelu sami. Nikomu bych tuto chvilku zažít nepřála. Jste 10 000 km od domova, nikomu nerozumíte ani slovo, no opravdu velmi nepříjemná chvíle. Najednou Tom zpozorněl a už mě táhl za sebou k dvěma děvčatům, které seděly v letadle vedle nás. A to už jsme si všimli i zástupce cestovky. Všichni měly opravdu hodně velké cedule, ale ten náš pouze malou ceduličku formátu A4 a tu měl ještě pod paží. Je pravda, že asi by nás hledal, protože si vše kontroloval ve svých seznamech a odškrtával si každého cestujícího. No, hodně se mi ulevilo, šli jsme za ním ven z letiště a až teď jsem si uvědomila, jak je tu nádherné teplo. Bylo alespoň 35 stupňů a oproti zimě v Mnichově, kde bylo sotva 14, to byl úplný balzám. Alespoň pro mě, já totiž teplo miluju. Po chvilce jsme nastoupili do takového malého mikrobusku, bylo nás 6 a průvodce a vyrazili jsme směr Pattaya. Cestovali jsme asi hodinu a půl a dorazili jsme k našemu hotelu. Tam nás průvodce usadil v recepci, řekl, že budeme do hodiny ubytovaní a že přijede v 18.00 na informační schůzku. A odfrčel. Rozhlíželi jsme se kolem sebe, hotel vypadal velice hezky, všude nádherné květiny, na stolcích překrásné orchideje, donesli nám pití a během 20 minut jsme byli ubytovaní. Ubytovali nás v druhém poschodí jedné z vilek, které se rozprostírají okolo bazénu, který protéká dokola celým areálem hotelu. Kromě těchto vilek je tu ještě asi 10 bungalovů, které vypadají taky velice pěkně. Pokoj byl pěkný, velké dvojlůžko, televize, koupelna s vanou, ve skříni v předsíni zabudovaný trezor a veliký balkon s nádherným výhledem do překrásné tropické zahrady. Součástí vybavení byla také varná konvice, káva a čaj a taky dvě láhve vody, tyto věci denně doplňovali. No, prvně jsme se osprchovali, převlékli a pak jsem si udělala kafe, se kterým jsem si sedla na ten krásný balkon. Potom jsme vybalili a šli na průzkum okolí. Díky Jirkovi, z Orbionu jsme věděli, že kousek od hotelu je pěkná restaurace, kde mají jídelníček i v češtině. Prý ji poznáme podle vybledlých plakátů Gotta a Vondráčkové. Tak tedy napoprvé jsme ji přešli, je totiž skoro u hotelu a my mysleli, že je trochu dále a vydali jsme se na hlavní ulici. Šílený provoz a to, že v Thajsku se jezdí vlevo mě trochu vyvedl z míry, bála jsem se přejít, ale brzy jsme se otrkali a procházeli se po ulici plné restaurací, krejčovských salonů a obchůdků- Došli jsme až k Tescu ,okolo kterého jsme jeli do hotelu, to Tomáš si to pamatoval, já jsem absolutně bez orientačního smyslu a vlezli dovnitř. Dole byly restaurace, v prvním patře samotné Tesco a na galerii spousta dalších obchodů. Zde jsme byli poprvé konfrontováni s opravdu neskutečně nízkými cenami zboží a taky neuvěřitelnou ochotou thajců. I pokladní se Vám ukloní, nákup Vám sama nabalí do tašek, no na rozdíl od vlezlosti arabů, proti kterým sice nic nemám, toto bylo velmi příjemné zjištění. V přízemí jsme se rozhodli zajít do KFC, miluju ty jejich křidýlka, i zde jsou ceny minimálně o polovinu levnější, než u nás.A byla jsem znovu konfrontována s thajskou realitou. Křidýlka pálila tak, že mi vhrkly slzy do očí a rty mě pálily jak čert. Tomáš se smál, ale pouze do doby, než kousl do svého hamburgeru. Pálil taky. Já mám ráda ostrá jídla, ale thajci mají asi plechové vnitřnosti, jinak si to nedovedu vysvětlit. Nu-obohaceni tímto zážitkem a novými botkami, košilemi a nějakou kosmetikou jsme se vraceli zpět do našeho hotelu. Byli jsme přece jenom dost unaveni a časový posun taky udělal své. Cestou k hotelu jsme našli tu restauraci, o které mi psal Jirka. Skutečně tam visí plakáty Gotta a Vondráčkové, jsou značně vybledlé a tak z 80. let. Tomáš se strašně chechtal těm účesům, vůbec je nemohl poznat. Ale omlouvá ho jeho mládí, bude mu 24 let, takže tyto účesy nepamatuje. A jídelníček zde je skutečně v češtině, ten thajec, jak psal Jirka skutečně napadal na nohu, bylo to hrozně milé a díky Jirkovi a jeho přesnému popisu jsme si připadali, jako staří mazáci. Vrátili jsme se do hotelu a přesto, že bylo teprve 20.00 hod. večer, rozhodli jsme se zalehnout. Po dvou nocích cestování jsme toho měli plný kecky a širokánská postel přímo lákala. Usnuli jsme dřív, než jsme si stačili popřát dobrou noc a spalo se nám skutečně báječně.

další cestopisy

    Cestopis měsíce

  • Na mořském kajaku za Mokeny

    Stačí pořídit si svoji loďku a můžete na vlastní pěst, zcela nerušeni, vnímat poklidnou krásu a pestrost tropického ráje. Thajské souostroví Ko Surin je zatím cestovním ruchem dotčeno málo a zažít tu můžete i pomalu vymírající tradice mořských nomádů více

Komentáře
9
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Baroška 01.06.2008 18:11
 

:-P :-D :-) Nádherný cestopis,jdu rychle číst pokračování!!! ;-)

  • Anonym (1)
Milena 28.05.2008 21:17
 

Jo jo,krásně čtivé,člověk jako by byl u toho ;-) už se těším na další díl

  • Anonym (2)
Tana 25.05.2008 18:55
 

Opravdu SUPER cestopísek, moc se těším na další a doufám, že nebude jen jeden, že jich bude víc :-P

  • Anonym (2)
  • Anonym (1)
menima 25.05.2008 10:13
 

pěkně se to čte,už aby bylo pokračování.
Závidím ti synka,ten můj se mnou nechce nikam jet. 8-)

  • Anonym (1)
ZdenaB 25.05.2008 00:50
 

Už aby přišlo ráno s novými zážitky... 8-)

  • Anonym (2)
  • Anonym (1)
hojsadlo 24.05.2008 23:47
 

:-D :-D :-D

  • Anonym (2)
  • Anonym (2)
norina 24.05.2008 17:18
 

netrpezlivo čakám na pokračovanie,dobre sa to číta :-)

  • Anonym (1)
  • Anonym (1)
Renata 24.05.2008 17:13
 

souhlasím...je to pěkné počteníčko,těším se na pokračování

  • Anonym (1)
bibijana 24.05.2008 16:16
 

Už se těším na pokračování :-) , moc hezky se to čte.

  • Anonym (1)
  • Anonym (1)
Zpět na všechny diskuze