A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

Thajsko - Cestopisy

THAI - KOH CHANG, KOH KOOD- BANGKOK, AYUTTHAYA+HONG KONG 02/2013

Vydala jsem se s kamarádkou, synem Vojtou, synovcem a bratrem poprvé do Thajska. V létě 2012 jsme koupili letenky a začali chystat naší dovolenou. !!! Moc díky za všechny dobré rady tady na Orbionu, moc nám pomohly !!! Thajsko bylo úžasné, na Koh Koodu jsem v resortu Ao Noi našla pro mě ráj :-) - i to díky nápovědě zde v diskusi. Kromě 2 uvedených ostrovů jsme cestou na Koh Chang navštívili Oasis Sea World, kde jsou delfíni (jiné, než jsem poznala dosud) a kamarádka Lucie využila možnost si s nimi i zaplavat. Na Koh Changu jsme podnikli 2 hodinový trek se slony a lodní výlet se šnorchlováním po okolních ostrovech. I na ostrově Koh Kood jsme se vydali na krátký výlet. V Bangkoku jsme byli velmi krátce, stihli jsme si hodně užít ulici Khao San, kde jsme bydleli, nevynechali jsme Baiyke Sky a dechberoucí výhled na večerní Bangkok pod námi. Výlet do Ayutthaye byl také moc hezkým zpestřením naší dovolené, stejně jako využití krátkého stopoveru v Hong Kongu, kde jsme stihli večerní Symphony of Lights. Na naší cestě jsme potkali jen milé a usměvavé Thajce, nevyskytl se žádný problém a počasí :-)) nám také přálo. Moc rádi se tam budeme vracet! Byla to vlastně taková obyčejně neobyčejná dovolená …

Vydala jsem se s kamarádkou, synem Vojtou, synovcem a bratrem poprvé do Thajska. V létě 2012 jsme koupili letenky a začali chystat naší dovolenou.

!!! Moc díky za všechny dobré rady tady na Orbionu, moc nám pomohly !!!

Thajsko bylo úžasné, na Koh Koodu jsem v resortu Ao Noi našla pro mě ráj :-) - i to díky nápovědě zde v diskusi.
Kromě 2 uvedených ostrovů jsme cestou na Koh Chang navštívili Oasis Sea World, kde jsou thajští delfíni (jiní, než jsem poznala dosud) a kamarádka Lucie využila možnost si s nimi i zaplavat.
Na Koh Changu jsme podnikli 2 hodinový trek se slony a lodní výlet se šnorchlováním po okolních ostrovech. I na ostrově Koh Kood jsme se vydali na krátký výlet.
V Bangkoku jsme byli velmi krátce, stihli jsme si hodně užít ulici Khao San, kde jsme bydleli, nevynechali jsme Baiyoke Sky a dechberoucí výhled na večerní Bangkok pod námi. Výlet do Ayutthaye byl také moc hezkým zpestřením naší dovolené, stejně jako využití krátkého stopoveru v Hong Kongu, kde jsme stihli večerní Symphony of Lights.
Na naší cestě jsme potkali jen milé a usměvavé Thajce, nevyskytl se žádný problém a počasí :-)) nám také přálo.
Moc rádi se tam budeme vracet!

Chtěla bych poděkovat všem ze své party - Luci - potvrdila vysoko nastavenou laťku, i nadále je můj úplně nejvíc cestovatelsko-kulturní přítel (jak by řekl Forrest Gump) a určitě nás toho ještě hodně čeká :-), synovi Vojtovi - platí to samé, co pro Luci. Moc příjemně mě překvapili bráška Jára a synovec Míra :D - oba byli poprvé takhle daleko - mají můj neskonalý obdiv k důvěře ve mě :-) vloženou, bráškovi OBROVSKÉ DÍKY ZA POMOC - hodně se klukům věnoval. Synovec Míra, který toho jako správný chlap už teď moc nenamluví se nesmazatelně zapsal do dějin našeho zájezdu - dalo by se říct, že u něj platilo - co věta/slovo, to perla :D :-)

Byla to vlastně taková obyčejně neobyčejná dovolená …

23. ČERVENEC 2012 – PONDĚLÍ – MÁME L E T E N K Y !!!!! JUPÍÍÍÍ

Nikdy nezapomenu na tenhle den…je pondělí pozdní večer/kde se vzala, tu se vzala půlnoc :-), venku horko a já právě učiním první krok k naší první velké cestě úplně, ale úplně a opravdu bez CK …rozhodli jsme se pro Thajsko, viděla jsem první plakát s reklamou na letenky Emirates pro sezonu 2013, cena odpovídala našemu očekávání a tak s upraveným limitem pro použití mé platební karty kupuji letenky!!!! Ruka se mi třásla ….ta vteřina, než jsem udělala opravdu poslední „klik“ u zaplacení je snad nekonečná MÁM/NEMÁM….hlavně mám husinu, hlavou se mi honí šílená směsice – obrovské těšení na další cestu, poznání a zážitky a zároveň obavy, zda všechno klapne, zda si dokážeme vždy poradit….osvobozující potvrzující email s letenkami odstartuje skoro půl roku plánování a těšení.
Poletíme s Emirates, odlétáme 10. února 2013 ….osvědčená letecká společnost, kterou jsme si zamilovali a 10. den v měsíci pro odlet…to by nám mělo přinést štěstí, přeci jen rituály mě trochu uklidňují a dodávají řád.
K naší osvědčené trojce: já, kamarádka Lucie a syn Vojta nám nově přibude můj bráška Jára a synovec Míra…čím víc lidí, tím víc legrace, starostí…a pragmaticky taky výhodnější cena…nemůžu potlačit své ekonomické vzdělání …

ČERVENEC 2012 – ÚNOR 2013 – PŘÍPRAVY aneb jak být sama sobě vlastní CK

Následující měsíce čekání nám letí snad rychleji, než ta voda :-). Čtu cestopisy, články, recenze a to ve velkém, prohlížím snad tisíce fotek – a jediné, pro co se asi hned rozhodujeme, že pojedeme na východ Thajska, nějak se nám nechce na jih, na otrkání volíme dost velký Koh Chang a po váhání mezi okolními ostrovy se rozhodujeme pro Koh Kood – tak nějak jsme na něj nenašli vůbec nic negativního, jen chválu. Pro zasmání – vytiskla jsem si z netu mapu Thajska a hledala nějaký blízký ostrov – zapíchla k němu prst a byl to Koh Chang (uznávám, zcela bloňďaté řešení, ale já nakonec jsem spokojena). A Koh Kood? No stačila diskuse KOH KOOD na Orbionu, fotka a doporučení resortu Ao Noi – pro mě neskutečně krásná kombinace ráje a divočiny, světlounká pláž a snad tisíce palem a hned jsem byla ztracená, věděla jsem, že to MUSÍM !!!! vidět na vlastní oči i „brejle“ a prostě tam POJEDEME!!! Z domova se podaří zařídit transfer z Bangkoku na ostrovy a zpět (nebudeme šetřit a objednáváme si vlastní minivan), se zastávkou v Oasis Sea World u Chantaburi, kde jsou thajští delfíni. Dobrá zpráva přijde v prosinci 2012, že je obnoveno plavání s delfíny. Cestou zpět chci zastávku v Tiger Zoo Sríracha, ale nejde to stihnout s přesunem z Koh Koodu :-/ - jediné, co škrtám z itineráře. Kromě přesunu máme zabookované (většinou přes booking.com) ubytování, jsme pojištěni a taky výlety.
Při hledání transféru na/z Koh Chang/Koh Kood mě osloví nabídka od agentury COCO DEE BO TOURS KOH CHANG: http://cocodeebokohchang.com/ - mají dobré ceny a nabídku výletů. Navíc Colin (majitel) má od srpna 2012 do února 2013 víc než svatou trpělivost se všemi mými emaily a dotazy (mnohdy opravdu asi i blbými) a svojí bezchybnou angličtinou mě ujišťuje, že vše klapne a užijeme si to. V tom půl roce plánování jsem napíšu snad stovky mailů směr Thajsko, a to nejen Colinovi – do všech hotelů, ptám se na přistýlky, otevírací dobu bazénů,….a komunikace a ochota druhé strany mi poskytuje zpětnou vazbu pro spoustu dalších rozhodnutí.
Těší se i další spolucestující, v lednu je náš itinerář hotový a jen sbalit – někdo krosnu, někdo kufr, ale všem se tam musí vejít hlavně dobrá nálada, úsměv a energie sbalená na cesty, tedy pár Tatranek pro případ největší nouze.

10. ÚNOR 2013 – NEDĚLE - den první – ODLÉTÁME

Po výborném nedělním obědě od maminky („No jen se najezte, bůh ví, co tam v té dálce budete jíst :-)), tisíci dotazů, zda je vše zabaleno, zda máme letenky a naše cestovní pasy jsou platné, vyrážíme odpoledne směr letiště Václava Havla. V batohu kromě jiného sbaleny všechny vouchery, potvrzení rezervací, 2 průvodci Thajskem…asi 100 stran vytištěného materiálu :D. Do odbavení nám čas rychle utíká a nabíráme plni té zvláštně vzrušující předcestovní směsice očekávání, těšení, představy odpočinku (dovolená, pro kluky prázdniny), ale i obav, starostí – zda vše opravdu vyjde a zda obstojím jako CK sama sobě, směr nejprve Dubai.
Letiště v Dubaji nás po příjemném, dalo by se říci komfortním, letu přivítá krátce po půlnoci, my ho známe už z minulé cesty na Srí Lanku – v pohodě najdeme sedátko-lehátka, přikrytí odcizenou dekou z letadla Emirates, batohy pod hlavou penězi „na těle“ se snažíme usnout - jsem vítěz (jak říká kamarádka- „Ty kde si cestou lehneš, tam usneš – jak já Ti závidím“), následně využíváme meal-voucher a jdeme se nadlábnout do „mekáče“, přeci jen jsme teprve v půlce cesty.
Při pobíhání letištěm v Dubaji vidíme tenistku Petru Kvitovou !!!, ale ta je rychlá nejen na kurtu, ale asi i v životě, takže se nám rychle ztratí, aspoň na dálku jí popřejeme Good Luck ! (později zjišťujeme, že tam přiletěla na turnaj, který naše 1 vyhrála! A jdeme na další část naší cesty.

11. ÚNOR 2013 – PONDĚLÍ - den druhý – DXB/DUBAI- BKK/BANGKOK - to byla ale dlouhá cesta

Usazeni v letadle směr BKK jsme natěšení, snad i odpočatí. Jako vždy mě strašně baví sledovat vzlet a přistání na kameře, stejně jako užívat si všechny další vymoženosti zábavy u Emirates. Podle info o letu budeme v BKK (předpoklad) o necelou hodku předem—hurá (jak předčasné)…jenže toho dne, kromě toho, že jsme potkali Petru Kvitovou, začal čínský Nový rok a jeho oslavy, měli aerolinky Emirates plné ruce práce :-/ …vše dozvíme se zpožděním více než týden, na pláži v Koh Koodu, ale letadlu Emirates se otevřely (prý) dveře za vetu ve výšce 8 km, byl to A380 na lince Bangkok- Hongkong – naše zpáteční trasa…a my se připletli do chvíle, kdy v Dubai toto trouble éro přijímali…to znamená, že nás nechají 2 hodiny sedět v letadle, stále se omlouvají a nabízí ručníčky na otření a pití…unavený Vojta toto celé prospí a minutu před startem se probudí a s klasickým dotazem „Už tam budem?“ …výraz má horší, než ten oslík ve Shreckovi…já mu kazím radost, že jsme teprve na startu…
..ale dál už proletíme všechny turbulence bez komplikaci, sleduji nový film na motivy Modrá laguna/nový díl……(nevím, jak se to přesně jmenuje)…už jen název, kde je modrá/blue mě zaujme…většina filmu je po ztroskotání na ostrově, samé palmy, kokosy a banány, takže i tématicky to sedí.
Po přistání úplně bez problému absolvujeme v čase 50 minut veškeré formality, v pase nám usychá razítko s vízem na 30 dní (škoda, že mě práce pustí jen „od výplat do výplat“ – což je cca od 10. dne v měsíci do 22. dne maximálně…mě osobně hodně zaujme množství orchidejí, kterých jsem obdivovatel a úsměvy na tváři Thajců….tolik odlišné oproti všem těm faradům, vystresovaným a unaveným po dlouhém letu.
Protože cesta to byla dlouhá, opravdu dlouhá a už je večer, míříme do hotelu jen cca 10 minut od letiště, kde jen a jen přespíme. Na letišti čeká naše objednané free taxi od hotelu, jsme mile překvapeni, s jakým úsměvem a samozřejmostí na nás tady i přes zpoždění čekají-mají nás na seznamu, s výrazem „VONO TO VÁŽNĚ FUNGUJE“ opouštíme letiště a ten pocit nás bude provázet po zbytek naší dovolené. Ono pro nás opravdu celou dovolenou platilo „VONO TO VÁŽNĚ FUNGUJE“
http://www.booking.com/hotel/th/princess-suvarnabhum-airport-residence.html?sid=24ae89ea181e25418edb1e4adddda18d;dcid=1&lang=cs

http://www.princessairport.com/

Ubytujeme se, hotel nás mile překvapil, využijeme možnost osvěžit se ve venkovním bazénu a hurá na kutě – ale protože v okolí je nějaká „hlučnější“ sláva, asi Čínská grupa někde v okolí slaví ten NEW CHINESE YEAR, usínám se špunty v uších a těšením na další dny naší dovolené. Hlavně, abych Ty špunty v uchu ráno našla :D..trochu se bojím.

12. ÚNOR 2013 – ÚTERÝ - den třetí – CHANTABURI/LAEM SING – OASIS SEA WORD + konečně KOH CHANG

Budíček – wake-up call nás podle objednání budí už před 5 hodinou, vyrážíme luxusním minivanem směr Koh Chang. Jakmile skončí tma, pozorujeme krajinu kolem Rayongu (snad to píšu správně) a cesta i teď rychle ubíhá. Čím dál od Bangkoku, tím se nám okolí líbí víc a i sluníčko se rozhodlo dneska mít pracovní den, hurá! Před 9 hodinou jsme v Chantaburi, v Oasis Sea World na delfínech. http://cocodeebokohchang.com/activity/swim-with-dolphins.html http://swimwithdolphins.information.in.th/ Je to typicky thajské, vše :-) - jiná liga, než ostatní delfinária, ale nám se to moc líbí. Thajští delfíni nám předvedou show, která je skvělá, umí pobavit. Jsme skoro jediní farangové, doplňuje nás několik zájezdů thajských školáků a pár domorodců, včetně mnichů. Luci si užije i předem objednané plavání s delfíny – je jediná, kdo plave a slouží pro pobavení všech ostatních, zábava víc než parádní.
Pak už nás čeká trajekt na ostrov Koh Chang !!! Na trajektu pozorujeme, jak se nám vzdaluje pevnina a blížíme se ke kopcovitému ostrovu – je v oparu, tajemný, ať už tam jsme !!! V dáli vidíme známe WELCOME TO KOH CHANG a my se jdeme uklidit zpět do auta, jenže ve slunečních brýlích nevidím dobře na tmavých a dost úzkých schodech a beru je téměř „po držce“, naštěstí silný brácha mě zadrží a tak to bude bez zlomenin, jen spousta velkých modřin, budu tedy správně MODRÁ !!! AUAUAU.
Ubytujeme se v krásném Coconut Beach Resortu – líbí se nám tady už teď.
http://www.booking.com/hotel/th/coconut-beach-resort-koh-chang.cs.html?sid=24ae89ea181e25418edb1e4adddda18d;dcid=1

http://www.coconutbeachkohchang.com/ Jdeme okouknout bazén a pláž…pláž je hezká, já si s okamžitou platností zakazuji srovnání s dlouhatananáskou pláží Koggala beach na Srí Lance a užívám si moře. Pláž je plnější, ale ne přecpaná, najdeme i lehátka, super. Nejvíc se vyblbneme s houpačkou mezi palmami, nádhera. Vzadu při pozorování Klong Prao Beach vidíme v oparu další kopce Koh Changu. Jsme v centru dění na Klong Prao Beach, vše máme při ruce – Tesco Lotus, 7/11 jen co bys mušlí přes ulici dohodil, běžně tam běháme v pareu přes plavky pro studené pití a jiné dobroty. Večer se jdeme najíst, pozorujeme místího Mr. Pancake – mladík dělá ty nejlepší palačinky, rychle, jako by byl Superman a my nevycházíme z údivu. Okolní prodejci a restaurace nabízí spoustu dobrot, ale většina z nás thajské kuchyni nepropadne, až třeba na výjimky …chlapy na vařenou nudli neutáhnou …. ale nejezdíme dovolenou prožrat, ale kvůli zážitkům a krásným místům.
Bratr si okamžitě „na první dobrou/lahev“ oblíbí místní pivo Chang, my zase lehce alko pití ve stylu Frisco…prostě čeká nás lážo plážo…s houpáním mezi palmami.
Po večeři navštívíme „Colina se svatou trpělivostí a odpovědí na všechny mé dotazy“ – už chápu, proč mě ničila jeho bezchybná angličtina – je to Angličan, mezi 40-50 lety, moc milý a sympatický, který se na Koh Changu oženil s Thajkou Bo a mají krásnou malou dcerku Amy. Colin splní vše, co si přejeme ohledně výletů, dalších přesunů a ještě nám na vše dá discount – s thajským úsměvem. Navíc zdarma můžeme využít jeho internet café…super.

13. ÚNOR 2013 – STŘEDA -den čtvrtý – KOH CHANG – ELEPHANT TREK/BAN KWAN CHANG

Po první snídani vyrážíme na slony!!! Čeká nás dvouhodinový trek džunglí:
http://cocodeebokohchang.com/activity/elephant-trek/ban-kwan-chang.html Já a Vojta jsme už na slonovi poprvé jeli loni na Srí Lance, pro ostatní je to velká premiéra! Přesun do sloní farmy je, jako je tady běžné“, autem „dobytčákem, kam se leze zadem a sedí se ve 2 řadách – dokáží tam nacpat 8-10 dospělých, na střechu dát neomezeně zavazadel, ale je to sranda, skoro jako tul-tuky na Lance.
Sloniska jsou jako vždy úchvatná zvířata – i když jsou to kolosy, mám obrovský respekt, ale žádný strach…vidím jim to na očích, dala bych jim poslední banán i ananas. Začneme koupelí, je to sranda, ve studené vodě se doplave mezi koupající slony, „vplave se na ně“ a kdo chce, je vykartáčuje, kolem plavou tisíce malilinkých rybiček, snažím se nevnímat fakt, že mám zároveň asi i tu „rybičkovou masáž“ – vydrbu si sloníka, hurá kopcem zpátky a pojedeme džunglí. Je to pěkná projížďka, místy i dobrodružná, hlavně v kopcích. Už jen „nasednout“ pro mě byla zase ostuda, hrůza, než se tam doslova dohrabu na sedátko a frčíme. Pozorujeme tu divočinu, kolem jsou kaučovníky s kelímky, do kterých ta guma stéká, místní ji potom sbírají. Bosky hladíme chodidly slona, šimrám ho palcem na uchu a užíváme si to. Já jedu s Luci, kluci Vojta a Míra před námi a bráška Jára jako paša má slona sám pro sebe. Paráda. Po treku se se slony na památku vyfotíme, Luci má opět ve tváři výraz „Hani, že si ho můžu vzít domů???“ a nakrmíme si je.
Zbytek dne nám příjemně uběhne na pláži, snažím se naakumulovat co nejvíce sluneční energie a je to pohodový den. Kluci si ve vedlejším luxusním Paradise Resortu půjčují kajak a jezdí na moři.
Chci vidět opice a tak sběrným taxi (slušnější dobytčák, kam se ale krásně nastupuje), jedeme ke Kacha Resortu na White Sand Beach. Opice nenajdeme, ani místní policajt neví (hlavně neumí anglicky a na monkey se legračně ptá i do vysílačky). Omrkneme White Sand Beach – je přelidněná, první na ráně na ostrově, míň zeleně a pro mě zklamání… Vypadá to, že na výčtu zvířectva ve finále budou tedy delfíni, sloni, jedna přivázaná opice z dálky-spatřena z dobytčáku a spousta ještěrek…nesmím vynechat rybičky :D…no nakonec jsou sloni 2 x a ještě spousta drůbeže u jednoho z chrámu v Ayutthaya :D
Večer po dobré večeři jdeme ke Colinovi na net, přeci jen je o hodně jistější a rychlejší, než wifi v hotelu a s lahví dobře chlazeného Changa postneme první fotky na Facebook, přeci jen je potřeba poškádlit lidi doma, v zasněžené ČR … :-)

14. ÚNOR 2013 – ČTVRTEK - den pátý - KOH CHANG – výlet na 5 islands – šnorchlování

Další den máme v plánu výlet šnorchlovací - http://cocodeebokohchang.com/activity/snorkeling/5-islands-wooden-boat.html Dobytčákem, který neměl ani schůdek na nastoupení, pojedeme do Bang Bao Bay. Na moje „do pr…e!!! SAKRA jak se tam mám vyškrábat“ se za velkého obdivu zvedne na korbě mladík a česky !!! mi odpoví – v pohodě, já vám pomůžu…ostudou rudnu a snažím se další konverzací zapomenout na svoje faux paux…
Jak si tak dobytčákem svištíme serpentinami Koh Changu až na samotný jih ostrova, uvědomuji si, že jsme ho vlastně projeli od z hora dolů, vlastně jsem „z rychlíku“ viděla skoro všechny ty hotely/resorty, co jsem o nich četla na booking.com, agoda.com, v recenzích :-), popiskách fotek …původní info z netu mají daleko konkrétnější obrázky a přes to všechno jsem dál moc a moc ráda za náš/teda hlavně můj výběr. A buď mám dobrou fantazii nebo hahaha, to spíš byly poskytné informace a fotky opravdu věrné a reálné, protože spoustu těch míst poznávám „na první dobrou“ a působí tak, jak jsem očekávala :-).

Bang Bao Bay je krásná místní rybářská vesnice – v době příjezdu jsou tu davy lidí, kteří stejně, jako my vyráží velkými loděmi na celodenní výlet. Máme cestou několik zastávek, někdy se šnorchluje, někdy doplaveme na bílé pláže ostrůvků…a celkově je to další krásný výlet. Luci se směje, že teprve když vidím ty trčící ostruvky, vím na jisto, že jsme v Thajsku.Poslední zastávkou je ostrov Koh Wai, kde kromě asi 4 resortů a jednoho centrálního mola snad vůbec nic není. Pak už v dáli zase vydíme ty typické, v oparu zahalené, kopce Koh Changu a maják v Bang Bao Bay – náš cíl. Já ruším plán, že zpět pojedu sběrným taxi a statečně se vydrápu na dobytčák, a bez nadávek! Jde to :D
Před večeří jsme ještě chvíli v bazénu a pak budeme balit – další ráno měníme ostrov :-) Změna je život!
Jako každý den, i dnes přemýšlím a hodnotím. Jsem za tuhle cestu stále moc ráda a užívám si to. A myslím, že i moje parta je naprosto spokojená a v pohodě, oni chlapi toho moc nenamluví, ale když se jim něco nelíbí, dokáží se ozvat.
Koh Chang ode mě dostává velmi dobré hodnocení, splnil a místy předčil naše očekávání. Jediné, co moji dušičku trochu mrzelo, že už je tam asi hodně lidí, víc plno na plážích. Klong Prao Beach pro mě byla mnohem, mnohem hezčí, než White Sand Beach…moc se mi tady líbily výlety a to byl vlastně důvod, proč jsme tady – větší možnost aktivit, oproti dalším ostrovům v okolí.
Dál sním svůj sen o ráji a divočině, o dlouhé a skoro prázdné pláži (v podstatě podvědomě stále trochu hledám to okouzlení na první dobrou, které si nesu ve vzpomínkách z Lanky)…a ono je to tak blízko…co bys speedboatem dojel….

15. ÚNOR 2013 – PÁTEK - den šestý – JAK NÁM S LUCI SPADLA ČELIST …ANEB JAK JSEM NAŠLA RÁJ NA KOH KOODU/AO NOI RESORT

Po check-outu míříme ke speedboatu na ostrov Koh Kood. Naposledy si při jízdě dobytčákem užíváme jízdu „z kopečka do kopečka a zase zpět“, mnohokrát se toto opakuje, podle vzdálenosti - hlavně se nevysypat“, zvládáme bez Kinedrylu :D a za chvíli jsme u Kai Bai Beach, odkud budeme vyplouvat. Místní pláž rychle omrkneme, určitě je pěkná, hodnotíme skoro stejně dobře jako Klong Prao beach. Opět dál ze srovnání pláží vychází nejhůře White Sand Beach…
Koh Kood – pro místní Thajce jejich Seychelly, sami se tam jezdí rekreovat, je jinak taky Koh Kut – a vyslovují to jako ko-kot…hahaha, protože tohle způsobí asi největší záchvat smíchu této expedice. Místní mladík trpělivě odpovídá mým klukům na dotaz- Jsi ko-kot??? sí, ko-kot…nechápal slzy našeho smíchu a já se jen bojím, že opět tady bude nějaký krajan, co by nás prozradil. Naházíme do speednboatu naši bagáž a jedeme!!! Stavíme i na Koh Wai, pro nás již známém ostrově. Pak loď nabere rychlým tempem směr Koh Mak– malý, pohodový placatý ostrov, kde je asi i nuda, jaký rozdíl oproti Koh Changu. A posledním ostrovem je náš Koh Kood.

Staví se přímo u mola zdejších resortů, už ty první nás nadchly….ale přijíždíme do Ao Noi, máme z té nádhery husinu, mě a Luci z té nádhery padá čelist a vypískneme radostí…JSME V RÁJI…my s Luci jsme ve standardním bungalovu, kluci mají VIP bungalov (tam jde přistýlka) na druhém konci resortu. Mezi bungalovy vedou cestičky plné palem, úplně jako zelené tunely, pecka! Běháme bosi, kocháme se tou nádherou a prázdnotou. Na pláži pár dovolenkám, ale je jich tak málo, že je ani nevnímáme. Tolik palem jsem ještě neviděla a snad mě musí Luci i štípnout, abych si byla jistá, že se mi to jen nezdá.
Válíme se v bílém písku, plaveme a užíváme si ten ráj, každou chvíli cvaká foťák a jezdíme na kajaku, docela i daleko, pozorujeme další pláže ostrova.
Bungalovy jsou až kýčovité, sice stroze vybavené, ale my jsme spokojenější, než v 5* Hiltonu…večer usínáme pod moskytiéru, máme asi víc strach z ještěrek a jiných nezvaných zvířátek, než z čehokoliv jiného. Dírkami prosvítá světlo z venku, připadám si jako v dětských letech na pionýrských táborech (musela jsem každý rok), jen chatička je exotičtější a místo Nežárky mi pod oknem šumí moře…Paráda, těším se na další den na tomhle ostrově, pro mě v ráji…kdybych jen věděla, co další den přinese :-/

16. ÚNOR 2013 – SOBOTA - den sedmý - KOH KOOD/AO NOI RESORT – TROUBLE DAY :-/

Jak se říká: „ když se to s..e, tak se to s…e a u jednoho nezůstane“…Probudí nás déšť, ale není potřeba se bát, je půl sedmé a je to jediný déšť za celou naši dovolenou. Pršet to vydrží do 8, do snídaně a o to hezčí počasí pak bude. Následuje SMS, zda nespím- Vojtovi je zle a zlatý brácha=ošetřovatel jde ke mně pro léky. Vypadá to a úpal nebo střevní chřipku, Vojta neručí za žádný ze svých otvorů …je mu hodně špatně, slíbila jsem vynechat detaily ;-)… Naběhám asi tak sto jarních kilometrů mezi bungalovy a jsem celá špatná, že je Vojtovi zle. Aby toho nebylo málo, oznámí nám na snídani recepční, že náš přesun do dalšího resortu se přesouvá o den, ale nemáme mít žádný stres, o vše je postaráno, resorty si sami vyřešili i finance a my si jen máme ten ráj o den déle užít…beru to tak, že si Vojta aspoň odpočine a uzdraví se. Kombinuji různé léky, Vojta se naštěstí ani neptá, co mu dávám, laik by se divil, odborník žasnul, ale ve výsledku to zabere, hurá. Jsme na pláží, odkud střídavě běháme kontrolovat Vojtu. Lepší se! Klackem napíšu do písku THAI 2013, velké a půl dne se zabavím sbíráním mušlí a kamínku, kterými to vyplňuji. Má to být titulka mého fotoalba, ale ve finále to nevypadá hezky na fotce (moc světlé), ale aspoň je ode mě pokoj. Brácha mi ve snaze pomoci sbírá mušle přímo na obrovských ala Seychelly kamenech, a chudák sklouzne a rozsekne si palec na noze…Luci bez mrknutí oka ošetřuje, ví, že už mám za ten den doslova a do písmene dost a já si říkám PROČ? PROČ? PROČ? A abych měla proč, oznamuje mi synovec Míra, že se mu spustila rýmička…pro chlapa smrtelná nemoc….no do pr…e, to mi chybělo. Na chvíli vběhnu do moře, ale pokus utopit se si rychle rozmyslím a blbé náladě dáváme STOP.
Nakonec to všichni moji chlapi ustojí a já zase dýchám o něco klidněji….

17. ÚNOR 2013 – NEDĚLE - den osmý - KOH KOOD – KOH KOOD RESORT Nasnídaní si užíváme poslední chvíle na pláži v Ao Noi a čekáme na auto z Koh Kood resortu, je to cca 6 km a cesta zabere něco okolo 15 minut i s nákupem v místním krámku.
http://www.booking.com/hotel/th/koh-mak-resort.cs.html?sid=24ae89ea181e25418edb1e4adddda18d;dcid=2

http://www.kohmakresort.com/ I tenhle resort je krásný, živější, víc pro turisty, ale není už dech beroucí, ale i tak na 1! Ubytujeme se v krásných bungalovech, vyzkoušíme terasu na opalování, pláž, molo, odkud kluci skáčou, jako blázni :D a na kajacích objedeme resorty v okolí a hlavně Siam Beach…krásnou dlouhou prázdnou pláž se skoro bílým pískem. Odpoledne bráška, Luci a Míra vyzkouší pravou a nefalšovanou thajskou masáž…my s Vojtou zvolíme vyčkávací taktiku…dobře jsme udělali. Po očku chvíli pozoruji, a párkrát mi ujede ruka na spoušti mé zrcadlovky….proboha, oni tam leží jak mrtví a ty prostocviky, co jim dělají ….Vojtu by tohle snad zlomilo…a se mnou by ani nepohnuly, takže celkový počet zmasírovaných nebo zmasakrovaných? se ustálí na výsledné trojce. Ti si ale nestěžují, a popisují nám i to, co jsme naštěstí neviděli :D
Popíjíme Mai Thai a kecáme o životě s místním barmanem, mezi námi tady pobíhají místní – zaměstnanci resortu, děti všeho věku, psi a kočky – ti zde prolítávají naprosto volně a bez omezení mezi kuchyní, restaurací, pláží, lidmi- všichni tady jsou v pohodové a klidné symbióze, psi a ani kočky u jídla no problem !..jak já jim tu bezstresovost závidím. V žertu se vždy snažím psiska a kočičky aspoň trochu přepočítat vždycky, než se pustíme do jídla…jeden/jedna nikdy neví :-) Místní děti nás překvapí, hlavně malý Tiu (je mu tak cca něco mezi 4 a 5 roky, ujme se bratrovi Lumie (já jí mám stejnou, jen modrou) a v několika hrách obratem vytvoří rekord …všichni valíme oči…nejvíc je nadšený z Angry Birds, projede bratrovi co se dá, včetně fotek – podaří se nám mobil získat včas, než se dostane k fotkám mládeži nepřístupným, ufff, ale je to chlup a bojím se, že doslova..hahaha.
Páč i tady jde net, opět jsme online, zjišťujeme info o tom letu, kdy se údajně otevřely dveře za letu BKK-HKG….a domlouváme si na další den výlet- projedeme ostrov, uvidíme vodopády a velkého zlatého Budhu!

18. ÚNOR 2013 – PONDĚLÍ - den devátý - KOH KOOD – VÝLET PO OSTROVĚ KOH KOOD

Další den máme skoro půldenní výlet ostrovem. Máme domluvené taxi- dobytčák, ale aspoň je víc srandy. Veze nás místní taxikář, neumí ani slovo anglickyFotíme cesty, necesty, různá místa ostrova a navštívíme dvoje vodopády na ostrově. O obou ale vede vždy šílená a kamenitá cesta – Vojta je zlatý a jistí mě (ne, nenalhávám si, že už je z něj gentleman, spíš má strach, jak by mě tahal třeba s polámanou nohou, proto radši pádům předchází :-)…kdo má zájem, se ve vodách vodopádů i ochladí. Luci ujišťujeme, že ani krokodýli, ani pirani tam opravdu nejsou :D.
Po těch strašných cestách je jako balzám na duši cestovatele poslední zastávka – chrám, kde se dá vylézt nahoru a zazvonit si, krásná vyhlídka a jako bonus velký zlatý Budha, teda samozřejmě jeho socha.
Zbytek dne si užíváme v resortu, nic nám nechybí, jen to, že už se nám pobyt u moře pomalu, plíživě, neúprosně, ale jistě blíží ke konci.
Odpoledne jedeme s Vojtou na Siam Beach kajaku…chachacha, vysvětlujte puberťákovi, že chcete některé fotky přefotit…následuje přednáška, kdy si připadám asi stejně hloupě, jako Penny před Sheldonem v mém dost oblíbeném seriálu Big Bang Theory….ale protože stále ještě naše cesty platím já, protest je ukončen a synek poslušně pádluje …no a odměnou je mi odliv, žádná fotka není podle mých představ a já jen slyším Sheldnova, teda Vojtova, moudra. Večer sedíme a pijeme všechno možné, mě naštve Vojta – tímto se mu snad aspoň trochu omlouvám, je mu zase zle a já vidím zbytek dovolené ne modře, ale černě. Nakonec se chytnu i s bráchou, pošle mě do peřin se z toho vyspat a o maroda se opět postará.
Naštěstí tímto to skončí a dál je to už jen modré/dobré, ne černé…hurá!!!

19. ÚNOR 2013 – ÚTERÝ - den desátý - KOH KOOD – BANGKOK/KHAOSAN a BAIYOKE SKY HOTEL

Protože lodě z Koh Koodu na mainland/pevninu odplouvají nejdříve v 10, nenavštívíme Tiger Zoo ve Srí Racha (asi hodinu a půl cesty před Bangkokem), uděláme si tedy dopoledne ještě na pláži a do Bangkoku pojedeme až později, přijedeme tam až k večeru…tak nějak není z ráje kam spěchat…
Speed boat a mávání lidí z resortu bezpečně a nekompromisně oznamují, že nás čeká už jen cesta na pevninu a lenošení u moře je konec…ale snad ještě i dál nás čekají pěkné zážitky. Loučíme se s Koh Koodem, postupně nabíráme lidi z dalších resortů a čím víc jsme si jistí, že Koh Kood byla pro nás moc dobrá volba. Určitě tady hodně záleží na výběru resortu, ale když se to povede, je to fakt na 1*. Z dálky zahlídneme „náš“ Ao Noi …no nebrečet, show must go on!
Privatním minivanem opět zvládneme cestu do BKK v pohodě, cestou vidíme tolik portrétů krále, až je to divné. Thajci ho mají asi opravdu rádi a respektují ho, váží si ho, stejně, jako celou královskou rodinu.
V Bangkoku nás hned upoutá „trčící“ Baiyke Sky Tower…nejvyšší budova Thajska. Přijíždíme na Khaosan, takový blázinec, ale milý…a jdeme se přímo do centra dění ubytovat.
http://www.booking.com/hotel/th/d-d-inn.cs.html?sid=24ae89ea181e25418edb1e4adddda18d;dcid=1

http://www.khaosanby.com/DD-Inn/index.htm Hotel D D In nám bude po 2 noci domovem, máme zabookované pokoje bez oken, přeci jen je tady všude víc než hodně hlučno a živo. Na Khaosanu se „nažereme“ a to doslova – kluci sní, co se do nich vejde u mekáče :-) konečně, hurá jídlo….takové a podobné hlášky padají a my s Luci si dáváme mé oblíbené jarní závitky, palačinku, kebab…dobře vychlazený Chang od bráchy je skvělý …a taky nudle…no a za pár Bahtů nekupto. Suvenýrů a kravin všeho druhu tady je až až, brácha si koupí masku a trička…ani nepsat s kým :-) Vyrážíme raději taxíkem do Baiyoke Sky Hotelu. Bangkok samotný si mě nějak nezískal, připadám si tu sice bezpečně, ale hodně zmateně, je tu najednou tolik lidí a nechceme se ztratit. Všudy přítomné růžové taxi nakonec pochopí, kam chceme, 5 se nás poskládá k panu Pitchmanovi do auta. Kluci se málem počůrají smíchy z jeho jména, ale hlavně, že nás tam doveze….
http://baiyokesky.baiyokehotel.com/ http://baiyokesky.baiyokehotel.com/index.php?main_page=service&id=31 http://www.virtualtourist.com/travel/Asia/Thailand/Central_Eastern_Thailand/Bangkok-1445238/Things_To_Do-Bangkok-Baiyoke_Tower-BR-1.html

Koupíme si lístky (teda já hodná všechny zvu), protože jsme dobře a hodně nadlábnuti, stačí nám vyhlídka a drink – vstupné 400 THB. Několika výtahy (mají v tom jakýsi přetlakový systém :-) se dostaneme až nahoru, kde je otáčivá vyhlídka na večerní Bangkok. Paráda, moc jsem to chtěla vidět a jsem úplně spokojená. Pak si dáme drink, přípitek na naší krásnou dovolenou.
V hotelu využijeme ještě bezchybný roof top swimming pool – bazén na střeše. Je to na celém hotelu asi to nejlepší a už jen proto bych se do něj vrátila i příště, bazén je otevřen do 2 hodin do noci, a z léhatka je výhled jak na živou Khaosan Thanon, tak na Grand Palace v dálce.

20. ÚNOR 2013 – STŘEDA - den jedenáctý – AYUTTHAYA !!!!

Já, Luci a kluci vyrážíme na celodenní výlet do bývalého hlavního města Siamu, do Ayutthaye. Jára zůstává v hotelu, u bazénu – chce nakupovat a nechat si udělat další tetování … http://canarytravelbangkok.com/thailand-tours/sightseeing/ayutthaya-full-day-incl-lunch Kdybych měla jednoduše popsat na první dojem tenhle výlet – pro mě to byla kombinace památek a trosek jako v Kambodži, vzdáleně mi to připomínalo Angkor Watt (znalci mi odpustí, možná to neumím ani napsat) a v Bang Pa In – Summer Palace – tady jsem si připadala chvílemi jako ve filmu Anna a král (příběh o anglické učitelce, kterou hraje Jodie Foster a siamském králi, myslím, že z 19. století).
Nejdřív nás čekalo 5 zastávek u nejvýznamnějších památek/chrámů. Samozřejmě nesměla chybět velká socha ležícího Budhy a hlava Budhy ve stromě…vše se mi a myslím i ostatním moc líbilo. U jednoho z chrámů kupujeme i obrázek na papíru, který je vyrobený ze sloního…lejna, no, ale prý je to neškodné a nezávadné. Na památku kupujeme všichni.
Po obědě v místní restauraci (byl v rámci výletu) je poslední zastávka u Sloního chrámu, nebo aspoň tak nám to roztomilý průvodce nějak říkal. Je nám nabídnuta projížďka na slonech, neváhám ani vteřinu, radostí křičím, Vojta se na mě zase dívá pohledem Sheldona Coopera…projíždka je sice jen za 200 THB, sloni jedou i po silnici, auta jim dávají přednost :D a tady i sloni jezdí vlevo…jen mám strach z drátů elektrického vedení, aby se náš slunečník do nich nezamotal…oni celkově asi mají vysmáté i revizáky tady, naši technici by spráskli ruce nad tím drátovým nadělením (a to pak i třeba i na Khaosanu). Víc peněž však slon vybere jako všimné a dáreček, za fotečky atd., ale co se zvířat týče, byli jsme, jsme a vždy budeme jednoducho kořistí – to se nám peněženky tak nějak otvírají úplně sami.
Posledním místem je Summer Palace – letní palác Bang Pa In, kde řádí zase módní policie a samozřejmě jsem neprošla…achjooo, teď jim vadili ramena a tak jsem měla zapůjčenu neslušivou košili, která připomínala plášť pro uklízečky….achjoooo

My se rozhodneme, stejně jako ostatní, to projít pěšky. V zahradách jsou krásné stavby, fontány a můstky, stromy a keře všeho druhu, snad chvílemi kombinace euro-asijské kultury, ale moc pěkné. Dokonce tu mají most, spíš mostek se sochami, ale Karlův most to opravdu, ale opravdu není…na chvíli si vzpomenu na Hradčany ;-).
Do některých paláců je možné jít dovnitř, ale nesmí se fotit..vidíme pokoje, kde žila královská rodina, trůnní sál, trůn s velikánskými sloními kly, vysoko vyvýšení nad poddané…najednou si v hlavě promítám ten oblíbený film Anna a král :-) …
Cesta zpět do Bagkoku, která trvá okolo hodiny, nám uteče rychle.
Večer se zase nadlábneme, nakoupíme dárky a v cestovce v hotelu lístky na minivan na letiště. Čeká nás poslední večer, poslední bazénování v Thajsku…poslední lahve dobře v\chlazeného Changu….

21. ÚNOR 2013 – ČTVRTEK - den dvanáctý – LOUČENÍ S THAJSKEM a A380 směr HONG KONG :-)

Poslední bufetová snídaně, poslední spring rolls, suvenýry a frčíme na letiště, okolo 10 odjíždíme z Khaosanu. Náš sdílený minivan se loudá a courá, naše snaha být na letišti s velkým předstihem brzy vezme za své…ještě, že jsem poslechla ostatní a vyrazilo se dřív…
Z BKK do HGK, Hong Kongu, kam vede naše cesta, poletíme s A380. Jenže fronta na odbavení, pasovou kontrolu a bezpečností kontroly je tak dlouhá, že nám ani příchod na letiště 2,5 hodiny předem nestačil …indiánským během se pak snažím doslova doběhnout včas k odletu, Vojta se diví, že jsem nakopla takovou rychlost. Ve chvíli, kdy dorazíme ke gatu, zbývá do jeho zavření cca 8 minut, absolutně jsme neměli šanci nakoupit NIC…a navíc jsem někde v běhu ztratila Járu a Luci…o Luci strach nemám, ale řeším dilema, které je snad větší, než přistavená A380 – odletět bez Járy????? Mobil má vypnutý a vteřiny se vlečou jak dny před výplatou….na štěstí se do 5 minut oba objeví a včas nastoupíme….úúúúúleva až do druhého patra A380, škoda, že ECONOMY je jen dole, ale i tak je to luxus a užíváme si to.
V Hong Kongu jsme na čas, spíš o 10 minut dřív, zopakujeme s Vojtou (ostatní neopustí letiště) náš běh na dlouhou trať, s plánkem místního metra a Airport Expresu+ návody od cestovatelů z Orbionu (ještě jednou díky, díky, díky) vyrážíme směr mrakodrapy. S ostatními se dojemně loučíme, i když pevně doufáme, že náš let nezmeškáme, padnou instrukce, že mají odletět v nejhorším bez nás, nebudu lhát- bude pro mě snadnější případně řešit a platit za 2 trdla, než za 5 :-)…to se opět ozve to ekonomické vzdělaní a pragmatik ve mě :D
Tady v HKG je vše rychlé, přesné, čisté a spolehlivé, do 20 minut od přistání máme rozměněno na HKG dolary, lístky na express směr ostrov Kowlon (SAME DAY RETURN ZA 90 HKG dolarů), odkud chceme pozorovat světelnou show ve 20 hodin – Symphony of Lights.
http://www.tourism.gov.hk/symphony/eindex.html Na Kowlonu nám pán v informacích ochotně poradil a nabídl zdarma shuttle bus (patří to k jízdence Airport Expressu) – jde o busy na několika linkách, které vozí turisty do hotelů. My jeli shuttle busem K2 asi 4 stanice (10-12 minut) na zastávku poblíž Salisbury Road, kde je vyhlídka na ostrov Hong Kong, odsud se místní a turisté každý den od 20 hodin dívají na slavnou Symphony of Lights.
Úplně první dojmy trpaslíka mezi mrakodrapy???? Úžas, otevřená pusa a na první dobrou - my snad nejsme v Asii (ve srovnání s Thai a Lankou :-)….jiný svět.
Máme ještě dost času, tak se couráme ulicemi, připadám si jako v jiném světě, úplně jiný svět, než Thajsko…mrakodrapy mě i Vojtu fascinují a slíbíme si, že určitě zaletíme do NYC, lákalo mě i dřív, ale teď už vím, že podnikneme, jen co budou nějaké výhodné letenky, třeba na podzim.
Kupujeme nějaké suvenýry na památku, Vojtovi triko (z letošní dovolené si jich veze snad 5 celkem :D a cca 20 minut před začátkem se vracíme zpět, na místo, kde za chvíli začne Symphony of Lights. A ta je parádní, velkolepá, hodně barevná, hudba vhodně dokresluje atmosféru. Lidí je tam dost, ani z našeho letadla nejsme jediní, ale žádná hrůza, nic nám ten zážitek nezkazí.
Pak se pomalu vydáme na cestu zpět, klidně se můžeme ještě víc, než hodinu zdržet ve městě, ale opravdu nechceme riskovat a radši půjdeme za dalšími z naší party. Opět je cesta také easy, místní „pendolino“ – Airport Express je skvělé a i zpět nám všechny formality zaberou přesně 11 minut….joooo, od letiště v HKG by se mohli učit snad všichni z letiště v BKK, to by byla pak jiná liga, možná i extraliga. Takže radíme – kdo má stejný spoj od Emirates a má tedy 7,5 hodiny stopover, ať neváhá a přestávku využije – určitě to za to stojí, pro nás to je nezapomenutelný zážitek.

22. ÚNOR 2013 – PÁTEK - den třináctý – LETIŠTĚ, LETIŠTĚ a LETIŠTĚ – HOME, SWEET HOME….aneb ze žabek do sněhulí :-/ atd.

Po půlnoci odlétáme z Hong Kongu do Dubaje, opět vymazlenou A380 (jak se později ukáže, zalíbí mi se mi tak, že mi Boeing 777-300 na cestě zpátky bude připadat obyčejný :D, ještě loni to byl luxus!) Let trvá skoro devět hodin, já usnu hned po pozdní večeři (Luci mi to závidí) a probudí mě až vůně kávy, která ohlašuje snídani asi 2 hodiny před DXB.
V Dubaji máme dost času na nákupy suvenýrů a v DUTY FREE shopech, a asi už se těšíme domů, cesta je ještě delší, než směrem tam a přeci jen, to pěkné – dovolenou- už máme za sebou. Při startu sedíme na správné straně a máme krásně možnost pozorovat Dubai – ostrovy, Burj Chalifu a ostatní, paráda. Škoda, že jsme občané EU druhé kategorie (divil by se i čaroděj Vigo :-/) …musíme mít do Dubaje vízum, jinak bych tam určitě ráda udělala stop-over.
Jinak i cestou zpět potkáváme VIP :-) - Vojta poznává Nikol Moravcovou - vypadá, že v Dutty Free nakupuje stejně akčně, jako my a že se vrací také z povedené dovolené.

Návraty z dovolené by se měli snad zakázat, ja nevím, ale snáším je těžce, čím dál hůř…letos poprvé jsme dovolenkovali v únoru a tak kupodivu…přivítá nás sníh, hodně sněhu. No asi nic nezkazí náladu tolik, jako vyměnit pohodlné žabky za sněhule, tílka a šatičky za svetry a kabáty, thajské úsměvy a pohodu za naše domácí vystresované a otrávené obličeje …opar z horka střídá opar ze zimy; nos, který se loupe, snad i ozdobí omrzlina….ale až tak hrozné to snad nebude, hlavně se z toho nezbláznit.
Důležité jsou dojmy a zážitky, které si ze svých cest vozím, ty se nevejdou ani u Emirates do žádných přepravních limitů, to počítám jako své velké bohatství a pokud se měří takto, myslím si, že jsem bohatá hahaha :-) Úsměv a pohodu neztratím ani v závějích sněhu dalších dní, čeká mě po příletu totiž hned pracovní víkend….

Ale já už při přistání a hlášení „ Welcome in Prague, Vaclav Havel Airport…outside is minus 3 C and 1 p.m. ….blablabla….přemýšlím, kam to bude příště a jediné, co zatím vím, že se na to straaaašně moc těším a vím, že do Thajska se jednou /vlastně nejednou a možná už příště/ vrátím … jak říká slogan Emirates: HELLO TOMORROW !!! a jak se píše v mé snad nejoblíbenější knize Egypťan Sinuhet „ O zítřku nikdo nic neví“…

…takže ??????… :-) :D

..Ale o tom bude až můj další cestopis!

další cestopisy
Fotoalba
Komentáře
7
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Anickamak 17.06.2015 23:12
Koh Chang  

Moc hezky a podrobně popsané. (((clap))) Pro nás na rok 2016 velká inspirace. Myslím, že nebudu moc měnit a plánovanou dovolenou uskutečníme hodně podobně.

karel
13.03.2013 19:59 88.101.154.***
něco othajsku  

www.thajskonataliri.cz

  • Anonym (3)
  • Anonym (4)
Jana
11.03.2013 20:31 89.176.153.***
Re: Plážové mušky  

pro Haničku :děkuji za rychlou reakci a přeju spoustu krásných zážitků při další návštěvě Thajska.Nás tam nejvíc uchvátila vstřícnost místních a svoboda cestování.Lítáme už několik let,měníme lokality,ale vždy nás něco překvapí.Ovšem takový podrobný cestopis bych dohromady opravdu nedala.Jen snad mohu poradit v tom,že my kvůli dětem začali lítat v létě a mohu jen doporučit. (((clap))) Je to podstatně levnější a méně turistů.S podravem Jana

  • Anonym (1)
Blue.blue 09.03.2013 20:29
Re: Plážové mušky  

:-) to Jana: díky za pochvalu! Mušky byly jen v Koh Kood Resortu večer, hlavně u pláže - ale místní repelent na ně docela dobře působil. Přes den v pohodě. V Ao Noi jsme na mušky nenarazili ani večer :-). Symphony of Lights - jak jsem psala: SAME DAY RETURN TICKET za 90 HKG dolarů, pak ZDARMA SHUTTLE BUSEM K2 do stanice "Marco Polo Hongkong Hotel" - 3. zastávka, zde od zastávky je to cca 50 m směrem na pravo, show se nám moc líbila, ale jak jsem psala - měli jsme štěstí, že jsme neměli vůbec zpoždění. A ještě doporučuji vyměnit peníze hned po příletu - my je vyměnili ve směnárně ještě, než jsme prošli kontrolou na letišti, před nákupem lístků na Airport Express. Hanka

  • Anonym (1)
  • Anonym (3)
Jana
09.03.2013 18:32 89.176.153.***
Plážové mušky  

chtěla bych se vás zeptat,zda jste na Koh Koodu měli na resortech otravné plážové mušky,my tam byli letos na resortu Neverland,všechno ráj až na ty mušky.Rádi bychom se tam vrátili,ale musíme být opatrnější s výběrem resortů.Jinak váš cestopis je úžasný a přesto,že Thajsko jezdíme každý rok,protože jsme velcí milovníci,vaše podrobné informace velice oceňuji.V HKK jsme při návratu nestihli z důvodu zpoždění tu šou ve 20.hod,ale příště s vaší pomocí to určitě dáme. ;-)

  • Anonym (2)
  • Anonym (4)
Blue.blue 06.03.2013 20:15
Re:  

:-) díky ;-), to se psalo tak nějak samo ...kdyby mi takhle šlo psát seminárky a diplomku :-D

jali 05.03.2013 05:57
 

jak jsem s obdivem hleděla na obrázky,tak s obdivem čtu,Píšeš moc krásně,poutavě,že se nedá odtrhnout a zvládla jsem to na jeden zátah.

  • Anonym (3)
Zpět na všechny diskuze